mainLogo

Skupina pro výzkum rašelinišť

Masarykova univerzita

logo

Paleoekologie

V našem výzkumu se také snažíme zjistit, jak se v minulosti měnila krajina, její lesnatost a druhové složení jednotlivých biotopů v závislosti na změnách klimatu a vlivu člověka. Tyto znalosti nám pomáhají pochopit podobu současné živé přírody. Takový výzkum označujeme jako paleoekologii, což je věda o vztazích organismů a jejich prostředí v minulosti. Zdrojem informací a objektem zkoumání jsou nejrůznější sedimenty obsahující zachovalé zbytky organizmů. V případě našeho výzkumu se většinou jedná o organické sedimenty jezer, vrchovišť a slatinišť, ve kterých čteme jako ve vzácné kronice, ale zachycující výrazně delší časový úsek než všechny lidské písemnosti. Postupného ukládání sedimentu a vzniku těchto „přírodních archivů“ je dosaženo díky vysoké hladině vody, která zabraňuje rozkladu zbytků většiny organizmů. Využíváme jak analýzu biologických objektů (tzv. subfosilií), tak i geochemické a sedimentologické analýzy. Stáří se přesně stanovuje za pomoci radiokarbonového datování. Údaje o výskytu druhů pak vedou k rekonstrukci změn prostředí v minulosti, a to jak kvalitativně, tak i kvantitativně pomocí moderních statistických nástrojů (tzv. přenosové funkce). Oblastí našeho výzkumu jsou celé Západní Karpaty a území s nimi sousedící, jako jsou například Východní Karpaty, východní Sudety nebo moravské úvaly. Určujeme široké spektrum zbytků organismů: nejčastěji pylová zrna, semena, plody a pletiva rostlin, mechorosty, dřevo, schránky rozsivek a krytenek, chitinové zbytky bezobratlých (např. larev pakomárů) a ulity měkkýšů. Kombinace více skupin rekonstrukci zpřesňuje a umožňuje odhadovat změny teploty (pakomáři), vlhkosti (krytenky), vápnitosti (makrozbytky, měkkýši) a úživnosti (rozsivky). Zjištěné výsledky rovněž propojujeme se současnou ekologií – ověřujeme vliv dávné historie naší krajiny na současnou pestrost flóry a fauny a současné rozšíření jednotlivých druhů, včetně ohrožených reliktů.

Hlavní výsledky:

  • Frodlová, J., Hájková, P. & Horsák, M. (2018). Effect of sample size and resolution on palaeomalacological interpretation: a case study from Holocene calcareous-fen deposits. Journal of Quaternary Science, 33, 68-78.
  • Dudová, L., Hájek, M., Petr, L., & Jankovská, V. (2018). Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory. Journal of Vegetation Science, 29, 371-381.
  • Jamrichová, E., Petr, L., Jiménez‐Alfaro, B., Jankovská, V., Dudová, L., Pokorný, P., ... & Syrovátka, V. (2017). Pollen‐inferred millennial changes in landscape patterns at a major biogeographical interface within Europe. Journal of Biogeography, 44, 2386-2397.
  • Hájková, P., Pařil P., Petr, L., Chattová, B., Grygar, T.M. & Heiri, O. (2016). A first chironomid-based summer temperature reconstruction (13-5 ka BP) around 49°N in inland Europe compared with local lake development. Quaternary Science Reviews, 141, 94-111.
  • Hájek, M., Dudová, L., Hájková, P., Roleček, J., Moutelíková, J., Jamrichová, E. & Horsák, M. (2016): Contrasting Holocene environmental histories may explain patterns of species richness and rarity in a Central European landscape. Quaternary Science Reviews, 133, 48-61.
  • Hájková, P., Horsák, M., Hájek, M., Jankovská, V., Jamrichová, E. & Moutelíková, J. (2015). Using multi- proxy palaeoecology to test a relict status of refugial populations of calcareous-fen species in the Western Carpathians. Holocene, 25, 702-715.
  • Juřičková, L., Horsák, M., Horáčková, J., Abraham, V. & Ložek, V. (2014). Patterns of land-snail succession in Central Europe over the last 15,000 years: main changes along environmental, spatial and temporal gradients. Quaternary Science Reviews, 93, 155-166.
  • Dudová, L., Hájková, P., Buchtová, H., & Opravilová, V. (2013). Formation, succession and landscape history of Central-European summit raised bogs: A multiproxy study from the Hrubý Jeseník Mountains. The Holocene, 23, 230-242.