mainLogo

Skupina pro výzkum rašelinišť

Masarykova univerzita

logo

Kryptogamologie

Zabýváme se detailním výzkumem řas, mechorostů a lišejníků. Tyto skupiny se dříve řadily do skupiny tajnosnubných (výtrusných) rostlin, tak zvaných kryptogamů. Náš zájem o kryptogamy dává smysl, protože rašeliniště i některé další reliktní ekosystémy se vyznačují velkou pestrostí kryptogamů a jejich klíčovými rolemi ve fungování těchto ekosystémů. Kryptogamy mají rovněž značný význam jako biondikátory v paleoekologii. Náš zájem o řasy, mechorosty a lišejníky však tyto zmíněné obory přesahuje. Zabýváme se rovněž taxonomií, genetickou strukturou a ekologií různých skupin krytogamů, kromě rašeliništních druhů například i epifytickými mechorosty, terestrickými lišejníky v borových lesích a v arkto-alpinské tundře a vodními a půdními rozsivkami. Algologický výzkum je zaměřen především na rozsivky v polárních oblastech, kde patří tyto jednobuněčné řasy s křemičitou schránkou k nejdůležitějším primárním producentům. Snažíme se rozluštit celou řadu rozsivkových taxonomických záhad a přispět tím k lepšímu pochopení biogeografie mikroorganismů. Rozsivkové schránky zachované v sedimentech studujeme v rámci multiproxy paleoekologických projektů. Neomezujeme se však jen na rozsivky, objekty našeho zájmu jsou i sinice a řasy v řekách, rybnících nebo jeskyních Moravského Krasu. Bryologický a lichenologický výzkum se zabývá druhovou diverzitou v chráněných územích s důrazem na monitoring vzácných druhů. Specializovanější projekty zahrnují například studium bioindikační role epifytických druhů, sledování zachovalosti pralesovitých porostů na druzích tlejícího dřeva a monitorování úspěšnosti revitalizačních zásahů na rašeliništích. Pro naši práci využíváme i nejmodernější molekulární metody (např. next-generation sequencing), kde se soustředíme hlavně na odhalení vnitrodruhové struktury populací, odrazem prostředí v genetické struktuře druhů a na řešení nejasných taxonomických otázek.

Hlavní výsledky:

  • Chattová, B., Lebouvier, M., & Van de Vijver, B. (2018). Morphological and taxonomical analysis of the terrestrial diatom genus Humidophila (Bacillariophyta) on Ile Amsterdam and Ile Saint-Paul (Southern Indian Ocean). Phytotaxa, 336, 28-42.
  • Chattová, B., Lebouvier, M., De Haan, M., & Van de Vijver, B. (2017). The genus Luticola (Bacillariophyta) on Ile Amsterdam and Ile Saint-Paul (Southern Indian Ocean) with the description of two new species. European Journal of Taxonomy, 387, 1-17.
  • Mikulášková, E., Veleba, A., Šmerda, J., Knoll, A., & Hajek, M. (2017). Microsatellite variation in three calcium-tolerant species of peat moss detected specific genotypes of Sphagnum warnstorfii on magnesium-rich bedrock. Preslia, 89, 101-114.
  • Košuthová, A., Fernández-Brime, S., Westberg, M., & Wedin, M. (2016). Collolechia revisited and a re- assessment of ascus characteristics in Placynthiaceae (Peltigerales, Ascomycota). The Lichenologist, 48, 3-12.
  • Mikulášková, E., Hájek, M., Veleba, A., Johnson, M. G., Hájek, T., & Shaw, J. A. (2015). Local adaptations in bryophytes revisited: the genetic structure of the calcium‐tolerant peatmoss Sphagnum warnstorfii along geographic and pH gradients. Ecology and evolution, 5, 229-242.
  • Košuthová, A., Svitková, I., Pišút, I., Senko, D., Valachovič, M., Zaniewski, P. T., & Hájek, M. (2015). Climatic gradients within temperate Europe and small-scale species composition of lichen-rich dry acidophilous Scots pine forests. Fungal Ecology, 14, 8-23.
  • Chattová, B., Lebouvier, M., & Van de Vijver, B. (2014). Freshwater diatom communities from Ile Amsterdam (TAAF, southern Indian Ocean). Fottea, 14, 101-119.
  • Košuthová, A. D., & Šibík, J. (2013). Ecological indicator values and life history traits of terricolous lichens of the Western Carpathians. Ecological indicators, 34, 246-259.
  • Mikulášková, E., Fajmonova, Z., & Hajek, M. (2012). Invasion of central-European habitats by the moss Campylopus introflexus. Preslia, 84, 863-886.